Poválečné období

V obci fungoval tzv. revoluční výbor, který řídil chod obce po válce. Jeho členové nevybíravým způsobem terorizovali Němce, určené k odsunu. 25. 5. 1945 byl ustaven národní výbor. Odešel také původní správce velkostatku Antonín Tischler a byl dosazen J. Čepek.  V obci byl zřízen obecní rozhlas. Místní nahlašovali válečné škody – úhyn dobytka a nájemné za ubytování a škody způsobené vojáky. MNV nahlásilo škody na tělocvičném nářadí, zabavené knihy  o tělovýchově a divadle, poškozený nábytek, škody na budově zámku a poškození parku a hradby u pomníku padlých v 1. světové válce vojenskými motorovými vozidly. Dále náklady za otop pro ubytované vojáky a uprchlíky. 

Už v září se konala pouťová zábava v přízemních komnatách zámku.  15 rodin se odstěhovalo v rámci osidlování pohraničí po odsunutých Němcích. Z naší obce bylo odsunuto celkem 13 lidí německé národnosti. V roce 1946 začala parcelace pozemků velkostatku, kterému bylo konfiskováno více než 20 ha polí, 2 ha luk a zahrad, 38 ha lesů, 1 ha pastvin, rybník, 7 ha stavebních ploch a cest. Přihlásilo se 48 žadatelů o přidělení půdy.   Scelování pozemků  bylo dokončeno téhož roku.    Dne 4. 8. 1946 došlo k odprodeji kancelářského nábytku.  O inventář kanceláře velkostatku se přela Česká pošta se Státní lesní správou v Horšovském Týně.

Na Zámku východně od vsi byl vysázen třešňový sad, který byl lidově nazýván Gottwalďák.

Dne 28. 11. 1946 byl zámek s parkem přidělen Ministerstvem zemědělství v Praze TJ Sokol. Ta se rozhodla přebudovat jižní křídlo zámku na „sokolovnu“. Nejprve byla vyklizena půda, podle plánů Josefa Lehánky byly vybourány příčky v 1. patře a stropy. Práce organizoval předseda TJ Sokol a řídící učitel František Kastl.

Byla zřízena mateřská škola v č. p. 81 v bytě, který se uvolnil,  protože řídící Kastl bydlel ve vlastním domě.  MŠ navštěvovalo v té době 16 dětí. Starala se o ně Barbora Mensová. Ve škole byly zbudovány splachovací WC.

V obci pracoval kromě Sokola také Okrašlovací spolek, ČČK, ČSM     a SPO. V roce 1949 byla dokončena přestavba zámku pro potřeby obce. Tam se pak konaly plesy, zábavy, estrády, přednášky, cvičení, divadelní a filmová představení. Místní ochotníci, ale i hostující divadla hrála v přízemí ve Velkém sále, filmy se promítaly v  Malém sále v 1. patře. Park byl využit pro veřejná cvičení členů Sokola  a soutěže pro děti.

V témže roce byl přijat zákon o sjednocení zemědělců do družstva. Proběhlo několik schůzí, kde byl vysvětlován záměr vzniku družstva.