Navigace

Obsah

Kostel a stará škola

 

Na mírné vyvýšenině byl vystavěn kostel Narození Panny Marie. První zmínky o kostele v Osvračíně pocházejí z roku 1384. Byla to zřejmě gotická stavba (později barokně přestavěná) sloužící pro farní osadu. Prvním farářem od roku 1394 byl duchovní Jirman, oltářník při svatém Mikuláši na Starém Městě pražském. Roku 1650 (po třicetileté válce) byly odcizeny farní grunty a kostel se dostal pod správu blížejovského faráře. I farní matrika byla vedena v Blížejově. Další údaje o tzv. majetkovém vypořádání jsou uvedeny v Pamětní knize horšovskotýnského arciděkanství. Jsou zde uvedeny i finanční   a  naturální dávky, které náleží faráři od osvračínských sedláků, věrtele žita, ječmene, ovsa. Zápis má datum 3. prosince 1652. Podepsán je pan Jiří Černín z Chudenic, arciděkan z Horšovského Týna, purkmistr a konšelé královského města Domažlice – vše za přítomnosti osvračínského rychtáře Václava Janouše a dalších tří zástupců obce Osvračín. Císařem Josefem II. byla nařízena regulace far, a proto byla v Osvračíně zřízena lokalita pod patronátem náboženského fondu. Dne 24. ledna 1787 zde stanul 1. lokalista P. Faustus Albert, kapucín z kláštera v H. Týně. Dne 4. března 1857 byla lokalie povýšena na faru a prvním farářem se zde stal P. Adam Kacerovský.               

     V kostele Narození Panny Marie v Osvračíně jsou tři oltáře. Na hlavním oltáři je obraz Narození Panny Marie, pravý oltář zachycuje obraz sv. Jana Nepomuckého a na levém oltáři můžeme spatřit obraz sv. Anny. Barokní oltáře byly do zdejšího kostela pravděpodobně přeneseny z některého zrušeného kláštera. Současný obraz na hlavním oltáři namaloval pro kostel malíř Weninger z Domažlic a pro kostel ho koupil tehdejší majitel panství Ondřej Ziegler. Po stranách hlavního oltáře byly sochy v životní velikosti: sv. Antonín, sv. Norbert, sv. Dominik a sv. Karel Bartolomějský. Oltáře, kazatelna a varhany byly zničeny červotočem a náboženská matice je nahradila roku 1886 novými. Roku 1891 byly zakoupeny nové varhany od firmy A. Molzer z Kutné Hory. Kostel vymaloval H. Amerling z Domažlic. Částka byla uhrazena ze sbírek zdejších osadníků. Při presbytáři byla zřízena          v minulosti oratoř pro majitele velkostatku. V kostelní lodi je hrobka,     v níž je pochován bývalý majitel Osvračína Jan Josef Hildprandt     z Ottenhausenu. Další hrobka je pod kruchtou a třetí u sakristie.

     Na věži kostela, vysoké 27 m, byly původně čtyři zvony, nyní jsou zde jen dva. Největší má tento nápis: Nakladem knieze Ondřeje Vacz. Kohelinsa Fararze Lohovského. Zvon pana Boha chválím, Kniezsvo, lid modlení budím, svátky Hlasem Oslavuji, Mraczna zvukem zapisuji, též také mrtvě litují. Anno Domino 1686. Stephanus. Druhý zvon byl mrační, třetí a čtvrtý umíráček. Dva zvony byly za 1. světové války zrekvírovány. Jeden byl po válce znovu zavěšen, druhý byl roztaven. Zabrány byly i píšťaly z varhan. Podle vyprávění pamětníků bývaly hodiny umístěny ve věžičce nad vchodem do kostela. V roce 1873 hodiny opravil neznámý samouk a přemístil je do věže kostela. Dříve měly jen jeden ciferník. Farář Trachta, který zde nastoupil roku 1917, provedl na kostele mnoho úprav. V letech 1991 – 1992 bylo usku-tečněno překrytí kostela, budova dostala novou fasádu a byla obílena.  K posledním opravám došlo po rekontrukci fary.