Bývalí majitelé Osvračína

Bývalí majitelé Osvračína

      Po Zdeslavovi vlastnil hrad a ves v letech 1321 až 1331 jeho potomek Nechval z Osvračína (měl blízko k Janu Lucemburskému, od kterého získal několik vesnic u Zbiroha). Měl dva syny:  Zbyňka a Dobrohosta. Starší syn, Zbyněk vstoupil do služeb pražského biskupa Jana a v roce 1331 byl purkrabím na biskupském hradě v Horšovském Týně. Roku 1342 se Zbyněk ujal dědictví po otci a užíval přídomku „z Osvračína“. Dosvědčuje to listina Bohuslava ze Švamberka z  20. 12. 1342, kde je uveden jako „Sbynkonis de Osswratyn“. Později Zbyněk přesídlil do Bukové a od roku 1366 má v držení Osvračín pravděpodobně Zbyňkův syn Nechval z Osvračína. Z této doby pochází také nejstarší vyobrazení erbu vladyků z Osvračína. Byli  zřejmě důležití pro  dvůr Karla IV., proto je jejich  znak součástí erbovní galerie nejvýznamnějších znaků Koruny české z roku 1361 na hradě Laufu u Norimberka. Erb je tvořen štítem se stříbrným kráčejícím beranem v červeném poli s nápisem „hos wracyn“. V 70. letech prodal Nechval hrad, ale ponechal si část vsi. Byl uveden jako patron osvračínského kostela. V roce 1373 měli část vesnice v držení bratři Jan a Václav z Osvračína. 1379 patřila část vsi Bedřichu z Vinařic.

Švamberkové

       Část vsi s hradem pak měli v držení členové významného šlechtického rodu Švamberků Ratmír  a Bušek, kteří zasedali u zemského soudu.  Zřejmě v této době došlo k  úpravám hradu, kdy byl postaven dvouprostorový palác.

     Kromě Osvračína jim patřily Kanice a Rýzmberk. V roce 1382 je vyměnili za hrad Třebel. Osvračín připadl Ježkovi Kozíhlavě z Pnětluk, v roce 1394 vlastnil hrad Michálek z Orle a po roce 1397 bratři Bohuslav a Václav z Otěšic, kteří jsou zmiňováni jako patroni zdejšího kostela. Bohuslavův potomek pak v roce 1474 prodal Osvračín Půtovi z Rýzmberka, který jej připojil k panství Švihov.  

Po Půtově smrti v roce 1504 koupil Osvračín od Jindřicha z Rýzmberka Jan Vidršpergár z Vidršperka, který je také uváděn jako majitel zdejšího pivovaru.

Kočovští z Kočova

       Už v roce 1544 vesnice patřila vladyckému rodu Kočovských z Kočova.  První majitelkou byla Markéta Kočovská z Křimic, od roku 1570 Ofka Kočovská, která vedla spor o les Obciznu s Horšovským Týnem.  Kočovští nechali postavit přímo ve vsi novou tvrz. První zmínka o ní je z roku 1585, kdy byl jejím majitelem Jiřík z Kočova, který zde v témže roce „Annu Žákavcovou z Chudenic na tvrzi zdejší pěstí v hlavu zbil“. Na počátku 17. století připojil Jiří k Osvračínu i sousední Chotiměř. Podle zemské berně měl pak tento statek v roce 1615 celkem 30 „osedlých“ (osedlý byl jeden sedlák nebo čtyři chalupníci nebo osm „zahradníků“). Součástí velkostatku byl také zdejší pivovar. Jiřík Kočovský zemřel v roce 1619 a statek odkázal své sestře, Anně Černínové, rozené Kočovské, a jejím synům.

Černínové v Osvračíně     

     Jako první se ujal Osvračína nejmladší Humprecht, po jeho smrti roku 1623 prodal Jiřík a Jan svůj podíl Drslavovi. Drslav ale neměl na zaplacení, proto roku 1625 uzavřeli novou smlouvu, podle níž připadl Jiříkovi v roce 1627 Osvračín společně s Radonicemi. Roku 1634 ukončil Jiřík spor o les Obciznu s Horšovským Týnem.  Po jeho smrti se Černínové přeli mezi sebou o Osvračín. Majetek pak připadl roku 1688 Vilému Václavu Černínovi z  chudenické větve Černínů       a jako další majitel je uváděn od roku 1694 Heřman Jakub z Chudenic, který připojil Osvračín ke statku Kanice. Osvračín patřil k chudenickému panství do roku 1734. 

     V roce 1734 koupil Osvračín spolu s Kanicemi Jan Josef Hildprandt z  Ottenhausenu (příslušník šlechtického rodu původem z jižního Tyrolska). Od roku 1761 se stal Osvračín samostatným statkem     a pravděpodobně v té době byl postaven pozdně barokní zámek.

Rodině Hildprandtů patřila ves se zámkem do roku 1800.  

     V kostele Narození Panny Marie je náhrobek s latinským nápisem, který v překladu znamená:   „V 61. roce života zemřel nábožně v Pánu nejosvícenější pan baron Josef Hildprandt z  Ottenhausenu dne 12. října 1766. Nechť odpočívá v pokoji. Tak praví Pán“.  Pod nápisem je znak rodu.  V roce 1798 koupil rod Hildprandtů zámek v Blatné            a osvračínské panství prodal.